1kWp nainstalovaného výkonu vyrobí za rok průměrně 950kWh elektrické energie v podmínkách ČR. Tato hodnota může být vyšší až o 10% díky vyšší nadmořské výšce (nebo nižší, v nížinách bývají častěji mlhy a inverze), může však být nižší i díky nemožnosti umístit panely do optimální orientace. Vyrobený výkon se může lišit také v závislosti na geografickém umístění, statisticky nejvíce slunečních dnů je na Jižní Moravě a v Jižních Čechách, nejméně v Severních Čechách. Hodnota 950kWh/rok/1kWp je průměrná, závisí na počtu slunečních dnů v daném roce a to závisí na klimatických podmínkách, které jsou rok od roku různé. Do této hodnoty jsou započítány i ztráty na vodičích a měniči.

Výkon fotovoltaických článků a panelů se udává v jednotkách Wp (watt peak - špičková hodnota). Výkon silně závisí na osvětlení a na úhlu dopadajícího světla. V praxi bývá většinu doby výkon článku nižší, protože článek není natočen přesně na slunce a světlo prochází v závislosti na denní době různou vrstvou atmosféry. Navíc je množství dopadajícího slunečního záření silně závislé na oblačnosti.

Údržba není nutná. Ve velmi prašném prostředí lze panely opláchnout vodou z hadice. V krajním případě je třeba z nich odstranit sníh. Na hladkém povrchu panelů se neudržují nečistoty a drobné smetí odvane vítr a smyje déšť.

Pojem fotovoltaika pochází z řeckého phos = světlo a volt = jednotka elektrického napětí. Fotovoltaika je věda, chcete-li technický obor, který se zabývá přeměnou solární (sluneční) energie na energii elektrickou.

Ano, panely jsou chráněny bezpečnostním sklem o síle 4 mm, jeho odolnost je obdobná jako odolnost čelního skla osobního automobilu.

Rozhodně ano. Jeden kilowatt instalovaného výkonu fotovoltaického systému ušetří ročně přibližně 850 kg emisí CO2.  Přeměna sluneční energie na elektrickou neprodukuje žádný toxický odpad, plyn, popílek ani hluk. Fotovoltaické elektrárny jsou také mnohem ohleduplnější k půdnímu fondu, na rozdíl od rostoucích průmyslových zón a obřích nákupních center.  Mezi panely normálně roste tráva, kterou spásají ovce. A až po 30 letech elektrárna doslouží, vyšroubují se z půdy velké kotevní šrouby nebo vytahají betonové patky a může se orat.  Zkrátka fotovoltaická  elektrárna je, na rozdíl od jaderné či uhelné elektrárny, dobrým sousedem. Většina panelů je z neškodného křemíku, který je i všude kolem. Fotovoltaika má rozhodně významný ekologický přínos pro naši planetu!

Ideální podmínky jsou samozřejmě při slunečném počasí bez mraků. Jakmile je oblačno nebo dokonce zataženo, výkonnnost fotovoltaického systému klesá. S dnešní technologií už ale neplatí, že pokud nesvítí slunce, fotovoltaické články nevyrábějí elektrickou energii. Vyrábějí, ale méně. Vhodnější typ panelů pro zachytávání difusního záření je polykrystalický fotovoltaický panel.

Fotovoltaické (solární) panely se rozdělují na několik druhů, a to dle technologie výroby fotovoltaických článků na:

• monokrystalické
• polykrystalické
• amorfní

Dále se pak liší podle výkonnosti, kdy se vyrábějí fotovoltaické panely o nominálních výkonech 10 Wp až 300 Wp.